Když obrázky mluví za děti aneb jak pracovat s kartami

Dlouho si lámete hlavu nad tím, co může trápit dítě ve školce. Není ve své kůži, chodí domů smutné a bez energie. Ptá se tatínek, ptá se maminka, ale dítě toho moc neřekne. Ale vy víte, že to není dobré, že se prostě něco děje. Rodičovský instinkt bije na poplach.

Za nějakou dobu si společně prohlížíte dětský časopis o přírodě a dítě ukáže na obrázek ptáčka, který se pere o zrníčka s jiným.

Dítě zajásá a začne tleskat ručičkama. To jsem já ve školce! Říká a směje se. Ty ve školce? Ptáte se opatrně a zbystříte. No, to jsem já a Kuba. Pořád se se mnou o něco pere. Hlavně o věci, které si vezmu první. Nevím, proč to dělá.

Vy se na něj upřeně podíváte a řeknete. A tebe to trápí?

Výraz dítěte se vmžiku změní na směs zoufalství a poznání. Začne plakat. Vy ho držíte v náruči, opakujete, že jste tu pro něj a už víte, jaké situace s ním doma probrat a jaký problém případně řešit ve školce.

I takovou moc má externalizace problému pomocí obrázku. V tomto případě to bylo naprosto spontánní, ale vy můžete obrázky používat cíleně a já vám ráda prozradím, jak na to a co k tomu budete potřebovat.

Trocha teorie na začátek

Proč obrázkové kartičky skvěle fungují? Naše nevědomí, kde jsou skryté naše automatismy, události, které jsme raději zahrabali hluboko do koše zapomnění a intuice, k nám denně promlouvá skrze fyzické pocity a skrze obrazy. Proto nám k lepšímu popsání situace, analýze problému nebo zhodnocení nějaké události velmi dobře poslouží právě obrázkové karty, neboť nás přeladí z racionálního do intuitivního myšlení a nechají za nás mluvit naše niterní představy a pocity.

Práce s kartami se opírá o tři principy: disociaci, externalizaci a asociaci, které si jsou velmi podobné.

Disociaceneurolingvistickém programování umožňuje člověku vidět situaci z odstupu, jako byste byli vnějším pozorovatelem. Tím se snižuje emocionální zapojení a do popředí se dostane objektivnější pohled na věc. Dítě může skrze obrázek lépe popsat své pocity a svá trápení. Nebudou se ho tak citelně dotýkat, tudíž o nich bude ochotno více mluvit.

Externalizace je s disociací velmi úzce propojená. Externalizace je v koučovací praxi technika, která pomáhá klientům oddělit své problémy, pocity nebo negativní myšlenkové vzorce od své identity. Tato metoda, často používaná v narativní terapii, umožňuje klientům vidět své problémy jako něco, co je vnější a oddělené od jejich osoby, což jim pomáhá lépe řešit tyto problémy bez pocitu, že jsou s nimi neoddělitelně spojeni. Když lidé vidí, že problém není nezměnitelnou součástí jejich bytí, mohou se cítit více motivovaní a schopní pracovat na jeho překonání.

Asociace v tomto případě není brána jako opak disociace, ale jako metoda, ve které jsou lidem prezentovány obrázky, a jsou požádáni, aby popisovali, co jim tyto obrázky připomínají, jaké emoce v nich vyvolávají, nebo jaké příběhy nebo myšlenky jim přicházejí na mysl. Asociace pomocí obrázků je efektivní, protože vizuální stimuly často mohou být silnější a přímější než slova a mohou odhalit hlubší, nevědomé aspekty myšlení. Obrazy také mohou být velmi funkční emoční kotvy a symboly toho, co chceme, aby se stalo, změnilo a s jakými pocity chceme, aby se určitá situace spojila. Karta nám pak slouží jako připomenutí všeho, co si pod ní představujeme, a je pro naši mysl lépe zpracovatelná než slova (např. cíle) na papíře.

Kde se dají karty s dětmi využít

  • při seznamování dětí ve skupince
  • při podávání zpětné vazby a hodnocení aktivity
  • při řešení problémů, které dítě třeba neumí dobře popsat nebo při skrytých problémech ve školkových/školních třídách
  • při vyprávění příběhů
  • při hledání talentů a silných stránek dítěte
  • při nastavování a ukotvování cílů a chtěných pocitů
G.Bailey, Stop anxiety, p. 91 (obrázek z terapeutické praxe) – Jak si připadáš ve školce? Jaká postava ti je blízká? Kdo ti nejvíc připomíná tebe ve školce?

Zásady při práci s kartami

Kdy karty použít a kdy po nich sáhnout, záleží na kontextu a situaci. Někdo si může vybrat kartičku každé ráno a třeba si pomocí obrázku ukotvit, co chce ten den prožít a jak se chce cítit. Někdo po kartách sáhne, až když je nějaký problém nebo při cílené práci s dětmi.

Karty rozložte, ideálně na zem nebo na stůl, ať dítě na všechny karty vidí. Větším dětem můžete dát do ruky celý balíček (podle věku můžete počet karet redukovat třeba na 10-20). Pak mu dejte čas a prostor, než si všechny karty prohlédne a nacítí.

Vy ho pak můžete vést jemnými instrukcemi: Jaká karta ti… (připomíná, nejlépe sedí, zobrazuje…). Vyber kartu, která… .

Dítě si kartu, kterou vybere, interpretuje samo a svými slovy popisuje, co je na ní a co pro něj karta symbolizuje. Nikdy do ní nevkládejte své významy a interpretace. Jen klaďte doplňující otázky nebo pokud je dítě menší, můžete mu pomoci tím, že budete říkat, co by vytažená karta symbolizovala pro vás (držte se však co nejvíc první varianty).

Ke kartám bychom měli přistupovat s otevřeností, zvídavostí, hravostí a schopností improvizovat, jinak nám racionální mysl zablokuje přístup k informacím.

Každá aktivita by měla mít také svůj začátek a konec. A pokud s dítětem pracujeme nad nějakým náročnějším tématem, vždy ho na konci ubezpečte, že jste tam pro něj a navrhněte, jaké kroky byste společně mohli udělat, aby se dítě cítilo lépe a situace se změnila. Případně ho opečujte emočně (vyslechnutí, vyplakání v náruči…).

Karty využívejte, pokud máte čas a kapacitu dítě poslouchat. Zdržte se hodnocení, kritiky a buďte tam pro něj. Dítě by mělo být na práci s kartami ve vstřícném, pohodovém a hravém rozpoložení. A hlavně vám věřit.

Tři oblasti, kde můžete s kartami začít

Analýza nepříjemné situace

Dítě se necítí dobře ve školním kolektivu, na táboře, na kroužku, při přespávání u babičky a vy potřebujete zjistit, proč se mu nechce chodit do školy, vídat se s kamarády, přespávat na chatě atd. Pokud dítě není schopné situaci popsat slovy a vyjádřit, co za tím vším je, zkuste sáhnout po obrázcích a zeptat se ho:

Popřemýšlej o tom, co nejhoršího se ti tam stalo a vyber obrázek, který se ti k situaci nejvíc hodí.

Popiš, jak ses v té situaci cítil/a? Co tě na ní nejvíc trápilo? Co tě k tomu vedlo, že ses tak cítil/a? Co se ti honilo hlavou? (Jak ses se situací vypořádal/a? Co ti pomohlo? Co by ti pomohlo, kdyby ses do ní dostal/a znovu?)

Do jaké nepříjemné situace ses dostal/a, když jsi byl/a u/na…? Vyber obrázek, který ji nejvíc symbolizuje…

Připomíná ti situace na nějakém obrázku to, co tě trápí ve škole/ na kroužku…?

Samozřejmě můžete práci s kartami i obrátit v tu nejlepší situaci na táboře/ u babičky a všechny věty překlopit do pozitivna. Tím můžete rozhovor nad obrázky zakončit.

Popřemýšlej o tom, co nejlepšího se ti tam stalo a vyber obrázek, který se ti k situaci nejvíc hodí.

Popřemýšlej, co tě nejvíc baví, když jsi ve škole/ na táboře/ u babičky…

Analýza toho, proč dítě nechce chodit na kroužek: nefungují jako tým, záludnosti a nedůvěra v týmu, strach z těžkých figur (karty Život je život).

Vztahy

S využitím karet také snáze proniknete ke vztahové dynamice. Zjistíte vzájemné vazby a můžete začít rozmotávat spletitosti mezilidských vztahů. Karty děti mohou přidělovat sobě nebo různým členům v sociální skupině:

Jakou kartu si myslíš, že by ti vybrali kamarádi ve školce/ spolužáci ve škole?

Co si myslíš, že se jim na tobě líbí? Co myslíš, že by si přáli, aby si u sebe změnil/a?

Které kartičky bys vybral/a pro mámu, tátu, sestru, paní učitelku…?

Jaká karta ti nejvíc připomíná to, jak se chová brácha, paní učitelka, tatínek…?

Poskládáš z karet své nejlepší přátele? Rodinu?

Jak si myslíš, že tě vidí máma, táta, sestra, paní učitelka, trenér…?

Jak se cítíš v kolektivu? Jak by ses chtěl/a cítit?

Po vybrání karet můžete téma opět rozvíjet:

Co by měl dělat bratr jinak, aby ses cítil/a líp?

Co by ti pomohlo, aby se vztahy zlepšily?

Co bychom měli jako rodina dělat jinak, aby ses cítil/a líp?

Práce s talenty a hodnotami

Vizuální metafory k našim talentům fungují velmi dobře a zvlášť pro děti jsou lehce zapamatovatelné.

Vyber kartu, která nejvíc charakterizuje, co ti jde, v čem vynikáš, v čem se cítíš nejlépe, co je pro tebe na kroužku/doma/ve škole důležité.

Vyber kartu, která by symbolizovala, co by ses chtěl/a naučit?

Co si myslíš, že přinášíš druhým? Pro co si za tebou chodí?

Čím nejvíc přispíváš v kolektivu?

Za co jsi na sebe pyšný/pyšná?

Máš nějaký cíl? Jaká karta by mohla být symbolem tohoto cíle?

Vybrané karty jsou pro dítě důležité. Můžete je proto pověsit do jeho pokojíčku. Třeba na nástěnku, aby je mělo na očích a často se o nich bavte. V čase se mohou samozřejmě měnit, takže se nebojte práci s kartami a dětskými vizemi a talenty opakovat.

Co je pro mě důležité v životě: analýza 8letého dítěte.

K vytaženým kartám ve všech třech situacích můžete pokládat i doplňkové otázky:

Popiš, co se na obrázku děje? Co téhle situaci předcházelo? Co by se mohlo/mělo stát potom?

Co ti běží hlavou, když se díváš na vybranou kartu?

Jaké má postava/zvíře na obrázku pocity?

Jak bys chtěl/a, aby se příběh vyvíjel dál?

Co bys změnil/a na obrázku, aby byl veselejší?

Jaké karty můžete využít

Možná vás teď napadne otázka, jaké karty jsou na tyto aktivity nejlepší. Níže najdete tipy na mé oblíbené kartičky a třeba vás inspirují. Určitě jich najdete na trhu mnohem víc a je jen na vás, které vám padnou do oka a sednou:

  • Když nepoužíváte koupené karty, vezměte časopis, omalovánky, pohledy a nastříhejte si různé obrázky a motivy. Uschovejte je třeba do nějaké pěkné krabičky a podle potřeby s nimi pracujte. Vystřihujte obrázky různých vztahových situací, emocí, lidských i zvířecích interakcí. Obrázky můžete zalaminovat, ale určitě postačí i pouhé nalepení na čtvrtku.
  • Dixit. Známá desková hra, která má kouzelné obrázky, které si samy říkají o imaginaci a o jemnou práci s dětskou psychikou.
  • Karty Emoční zahrada. Je to rodinná hra, která pomáhá k poznání pocitů a vytvoření pevné rodinné vazby. Karty ale dobře poslouží i na otázky.
  • b-creative Firma, která se na karty specializuje a máte k nim i velmi podrobné návody. Moje oblíbená sada karet, zvlášť pro děti, je Život je život. Vyobrazení tučňáči dobře fungují i s dospělými, kteří v sobě tímto způsobem probudí hravost. Další karty od této firmy, které jsou na použití s dětmi vhodné: Silné stránky, Karty emocí nebo Moře emocí.
  • Karty Sylvie Navarové. Velmi hravé a využitelné s dětmi i dospělými. Její lvíčky a surikaty si vy i děti zamilujete.
  • Karty Cesta životem. Tyhle karty potěší hlavně holčičky a romantické duše. Ke každé kartě je povídání, což by mohlo lehce ovlivnit interpretaci, ale pokud už je dítě vyspělejší, karty mohou splnit funkci dobře a jsou překrásné.

Některá témata se snadněji otevírají, když dostaneme nápovědu ve formě obrázku.“

Magda Shymon

Nalákala jsem vás na práci s kartami?

Vyzkoušejte je a zapojte se do „hry“ také.

Uvidíte, na co vaše nevědomá mysl a intuice narazí a pomůže osvětlit.

Možná budete překvapeni.

Katka

Katka Dušková
Seznamuji rodiče a děti s jednoduchými technikami a principy Neuro-lingvistického programování a dalšími rozvojovými aktivitami, které mohou udělat jejich život s dětmi bohatší, zábavnější a laskavější. Více o mně
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.