Vzpomínám si na výběrová řízení s několika kandidáty. Všichni čekají u stolu nebo popocházejí po místnosti a netrpělivě očekávají až vypukne assessment centrum na volnou pozici. Ráda jsem s úsměvem pozorovala manažery, jak přes skleněné dveře zasedací místnosti tipují, jak kdo bude vystupovat a jak se bude uchazečům dařit.
„Vidíš jak sedí rovně a bradu má nahoru? Podívej, jak nervózně klepe propiskou do připravených papírů! A co ten fešák, co sedí v koutě a s vyděšeným výrazem pokukuje po svých spolubojovnících o místo obchodníka?“
Samozřejmě jsem je upozorňovala na to, že takové hodnocení dopředu není dobré a obrázek bychom si o kandidátech měli udělat až po celém dni, ale je pravda, že postavení těla a jejich gesta měly většinou souvislost s jejich následnou sebeprezentací a plněním úkolů. Alespoň ze začátku, než se uvolnili.
Tělo prozradilo, jaké myšlenky je napadají a jak se zrovna cítí. Pevný stisk ruky, vzpřímený postoj a sebevědomý pohled do očí nám signalizoval, že kandidát o sobě smýšlí jako o potenciálním vítězi. Zatímco uhýbající pohled a snaha se skrýt v davu, dávaly myšlenkám kandidáta nejspíš signál – ty na to v této konkurenci zřejmě nemáš.
Naše tělo, obrazy v mysli a naše výsledné chování jsou totiž propojený systém.
Tomuto systému se v neuro-lingvistickém programování říká řetěz dokonalosti. Náš dech ovlivňuje fyziologii těla. Pokud změníme fyziologii těla, projeví se to na našich emocích a stavu mysli. A to, v jakém jsme rozpoložení, působí na naše chování a na naše konečné výsledky.
Spojitost těla a myšlenek ráda ukazuji v kurzech v jednom cvičení, které tento proces názorně a jednodušše demonstruje a zaujme zvlášť příznivce psího světa. Pojďme na něj.
Teď Vás poprosím, abyste reálně udělali pohyby a gesta, která jsou popsána v instrukcích níže:
Zatněte pěsti, silně stiskněte zuby, celé tělo dejte do tenze a v duchu si ve své mysli opakujte „Pes, Pes, Pes, Pes“.
A pak si napište nebo zapamatujte, jakého psa jste si představili.
Potom udělejte krátkou pauzu. Protřepejte celé tělo, protáhněte se nebo udělejte 10 dřepů. A pokračujeme.
Nyní se láskyplně chyťte za ruce, hlubokým nádechem a výdechem se uvolněte. S hlubokým výdechem spusťte ramena, dejte hlavu na jednu stranu a široce se usmějte. A řekněte si v duchu nebo nahlas „Pes, Pes, Pes, Pes“.
Jakého psa jste viděli nyní? Všimli jste si rozdílu?
Většina lidí si v prvním případě představí nějakého zlého bojového psa a v druhém případě roztomilého mazlíka. Proč? Kvůli rozdílnému napětí v jejich tělech. Napjaté tělo dalo špatnou myšlenku. Uvolněné a šťastné tělo poskytlo hezčí obraz v mysli.
Jaké si z psího testu můžeme odnést závěry? Dva určitě.
To, co se děje s naším tělem, ovlivňuje tnaši mysl i to co cítíme. Proto je dobré tělo vědomě uvolňovat a všímat si míst, kde pociťujeme napětí. Často se protahovat, usmívat se nebo své tělo zklidňovat dechem. Ve své pohádkové knížce Tři kouzelné kamínky skřítka Nulipínka zmiňuji v Prostoru pro dospěláky velmi jednoduchou techniku čtvercového dýchání, která roztěkané neprospěšné myšlenky dokáže skrze tělo zkrotit.
Hluboký nádech na 4 doby (4 vteřiny), zádrž dechu na čtyři, výdech na čtyři a zádrž dechu na čtyři doby. Vyzkoušejte minimálně pětkrát za sebou a určitě pocítíte uvolnění.
A další závěr?
Každý vidíme věci, i když je pojmenováváme stejně, jinak. V psím testu si všichni vybaví hodného a zlého psa, ale jejich popis se liší. Hodný pejsek z druhé části může být bílý kudrnatý pudlík na růžovém polštářku nebo to hnědé štěňátko, které jsme v deseti letech dostali u babičky a rozkousalo všechny boty.
Jeden roztomilý pes a hned několik variant. Proto je dobré, abychom si dávali pozor na nedorozumění, která z těchto rozdílných obrazů v hlavě plynou.
Vy, co máte děti, určitě znáte větu: „Už máš uklizený pokoj?“
„Mám,“ zazní odpověď dítěte.
Co to znamená pro dítě? Třeba to, že dalo věci ze země na postel a hračky naházelo do rohu pokojíčku. Hotovo. Uklizeno.
Co to znamená pro rodiče? Vyluxovaný pokojíček, roztříděné hračky a utřený prach.
Uklidit pokojíček pro každého znamenalo něco jiného. Rodiče jsou pak rozmrzelí z toho, že dítě vůbec nesplnilo to, co očekávali, a dítě se zase může cítit ukřivděně, protože v jeho očích uklidilo, jak se po něm chtělo. Kdo z koho? Asi nikdo.
Buďte konkrétní a tam, kde cítíte prostor pro lidovou tvořivost, popište své potřeby a představy co nejdetailněji. Vyplatí se to.
Takže požadavek na uklizený pokojíček by mohl vypadat takto: „Martine, ukliď si prosím pokojíček. Srovnej hračky do poliček, utři si pracovní stůl a vyluxuj.“
Můj táta napsal knihu Humor nade vše. Já s tímto souslovím naprosto souhlasím. Protože další jednoduchý test, propojení tělo-mysl, jde prostřednictvím smíchu. Pokud se dokážeme pořádně od srdce zasmát, změní se všechno. Tělo se uvolní a mysl nám začne posílat pozitivní obrazy.
Díky smíchu se do těla vyplavují endorfiny, serotonin a oxytocin. Kromě toho smích podporuje okysličení organismu a zlepšuje imunitu prostřednictvím stimulace lymfocytů. Existuje jedna studie, kterou otiskl Health Magazine, a která zjistila, že dítě se za den zasměje v průměru 300-400krát. A teď si tipněte, kolikrát za den se zasměje v průměru dospělý. Smích u dospělého zazní pouze 12-25krát denně. Není to škoda a málo? Nehledě na to, že to byl výzkum prováděný v USA. Kdoví jak by dopadli Češi. Smích a dech jsou velmi silní hráči, kteří ovlivňují naše myšlenky, emoční rozpoložení a tělesnou schránku.
Humorem a smíchem tedy nikdy nešetřete. Tělo a myšlenky Vám poděkují.