Používáš jeho jazyk lásky?

Zeptala jsem se jedné mé kamarádky a ona na mě vytřeštila oči. Jaký jazyk lásky? Co to je?

Dlouho jsem si s ní i se synem povídala a vyšlo najevo nepříjemné zjištění, že syn se necítí dostatečně vnímaný a milovaný.

‚‚Vždyť svého syna miluju,“ se slzami v očích nevěřícně kroutila hlavou. Nemohla vůbec pochopit, že mu to není jasné, vždyť mu to pořád dokola říká! Ale on se přesto cítil nejistě. Divné, nemyslíte?

Oba byli trochu z jiného těsta a co víc, jejich jazyky lásky se vůbec nepotkávaly. Ona mu říkala jak ho miluje, protože je velmi auditivní člověk a slova jsou pro ni důležitá. Syn ji samozřejmě slyšel, ale jako by ho to nijak nezasáhlo, protože tato slova neměl potvrzená jeho jazykem lásky. Jí zase vytáčelo, že ji stále plácal po zádech (to by neměl), chtěl s ní chodit za ruku (na to už je velký) a rád jí česal vlasy (nenechávala ho, aby nebyl zženštělý). Byl spíš introvert a nedával své pocity hlasitě najevo. A tak byli oba nešťastní, a přitom stačilo tak málo.

Trochu se povznést nad svoje návyky a začít mluvit jazykem toho druhého, aby projevy lásky došly tam, kam mají. Přímo do srdce.

Maminka dostala za úkol syna poplácat po zádech, když se mu něco povede, obejmout, když přijde ze školy a o víkendu si společně číst v posteli jeho oblíbené komiksy. Synovi naopak vysvětlila, že by jí udělalo radost, kdyby jí někdy řekl něco hezkého. Divil se, proč by to měl dělat, vždyť to musí vidět a cítit. Ale i on pochopil jejich rozdílnost a začal se v přístupu měnit.

Oba dva dosytili své nádrže lásky a jejich společný svět se stal zas o kousek hezčím místem.

Víte, jakým jazykem lásky mluvíte?

Víte, jaký jazyk preferují vaše děti?

Umíte lásku vyjádřit způsobem, který je pro druhou stranu čitelný?

S konceptem 5 jazyků lásky přišel Gary Chapman (poradce pro manželské a přátelské vztahy), který napsal knihu 5 jazyků lásky, která se zabývá partnerskými vztahy.  Později, ve spolupráci s Rossem Campbellem (profesorem na katedře pediatrie a psychiatrie), napsali knihu Děti a pět jazyků lásky (1997). Je o pěti různých způsobech, jak dětem vyjádřit, že jsou milované, že nám na nich záleží, a že si jich vážíme.

Pojďme se podívat, jakými způsoby můžete vašemu dítěti doplňovat jeho citovou nádrž lásky, a jaký způsob bude ten klíčový právě pro to vaše:

První jazyk lásky: Fyzický kontakt

Projevy: objetí, polibky, fyzické hry jako vyhazování do vzduchu, bitvy, masáže, příjemné šimrání, čtení v objetí, drbání a kreslení na zádech.

Tenhle jazyk je nejjednodušší a bude vás stát nejméně energie. Možnost ho projevit máte vždy, když jste s dítětem. Ovšem pokud vám fyzický kontakt nedělá problém. Někteří rodiče, a často za to může výchova, na kontakt moc nejsou a dotýkají se dětí jen tehdy, pokud je to nutné a vyžaduje to běžný provoz. Pokud vám fyzický kontakt není blízký, začínejte zlehka. Může to být letmý dotyk na zádech, chlapácké poplácání, jemné pohlazení ruky nebo polibek na čelo před večerním zhasnutím atd.

Také výzkumy dochází k závěrům, že kojenci, které matky často drží, objímají a pusinkují, mají později zdravější citový život než děti bez několikahodinového fyzického kontaktu.

Všechny děti potřebují, aby se jich rodiče dotýkali. Jsou však období, kdy se to může zdát zdánlivě naopak. Třeba starší chlapci (přibližně ve věku 7-9 let) často fyzický kontakt nechtějí a obecně se jim dostává dotyků méně. Potřebují je ale stejně. Můžeme pak zvolit jinou formu kontaktu jako zápolení, medvědí objetí a plácnutí rukama.

I školní děti potřebují fyzický kontakt, protože toho na ně bývá ve škole hodně a fyzický kontakt jim vždycky dodá ujištění, že se mají o koho opřít a láska je doma. Matka by ale nikdy neměla objímat dospívajícího syna (13 let a dál) v přítomnosti vrstevníků. Pokud chcete dobře připravit svou prepubertální dceru na budoucnost, otcové by se neměli držet zpátky a přestat se dcer v tomto období dotýkat. Pokud se dcery nedosytí u otce, budou dřív vyhledávat kontakt s chlapci.

Pozor! Pokud bychom u dětí s tímto primárním jazykem používali fyzický kontakt jako prostředek hněvu a odplaty – jako třeba naplácání na zadek, pohlavek – velice to tyto děti raní.

Druhý jazyk lásky: Slova ujištění

Projevy: slova ujištění, náklonnosti, něhy, chvály, povzbuzení a všechna slova, která vyjadřují to, že mi na dítěti záleží, co se mi na dítěti líbí a v čem jsme na něj hrdí.

Pokud děti, jejichž primárním jazykem lásky jsou slova ujištění, tyto projevy uslyší, budou se cítit vzácní a milovaní. Slova ujištění můžeme rozdělit do tří oblastí, ale všechna říkají víceméně to samé: ‚‚Záleží mi na tobě!“:

Slova náklonnosti, něhy a chvály – popisujeme své city a říkáme různými způsoby: ‚‚Mám tě rád/a. Je mi s tebou dobře. Jsi báječnej kluk. Záleží mi na tobě.“ Bez podmínky. Náklonnost se liší od chvály tím, že oceňujeme samotné bytí dítěte, chvála je ocenění toho, co dítě dělá. Chválit bychom měli vždy, když je k tomu opravdu důvod. Děti poznají, když jim slova chvály říkáme jen proto, abychom je potěšili. Také je tu úskalí, že pokud je chválíme často a pak najednou chválu vypustíme, můžou děti dojít k závěru, že je s nimi něco v nepořádku. A to nechceme.

U slov náklonnosti je fajn, když občas neřekneme jen ‚‚Ty jsi tak báječná holka.“- ale přidáme i Proč. Protože je nám s ní dobře a vždycky se s ní zasmějeme, protože má nejhezčí úsměv na světě, protože působí klidně a přátelsky atd. Děti to ocení a budou to pro ně vodítka, aby i ony samy dokázaly ocenit, co na sobě mají rády.

Slova povzbuzení – podnícení odvahy, aby dítě toužilo dokázat víc. Jsou to povzbuzení typu: ‚‚To je dobré! Ano, to je ono! Jen tak dál! Už to umíš, pokračuj!“ K tomu mě napadá mé oblíbené rčení, že rodič by měl být celoživotním fanouškem svého dítěte.

Slova přátelského vedení – slova zaměřená na konkrétní snahu, kterou dítě vyvinulo. Cíl je přistihnout dítě, že dělá něco dobře, něco, za co je můžeme pochválit. Slova vedení a rad vždy vyjadřujeme pozitivním způsobem. Takže ne zákazy, ale pozitivní rady. Místo Nebudeš kouřit! pustit film o kouření a jeho negativních následcích, popovídat si s dítětem a posdílet své postřehy.

Pozor! Pokud u těchto dětí s tímto silným jazykem lásky použijeme při komunikaci bodavá a příkrá slova, která napadnou jejich integritu a schopnosti, můžeme počítat s tím, že je velmi zasáhnou. A dokonce si je mohou přehrávat celý svůj život. Pokud nám vypadnou z pusy jako důsledek naší rozmrzelosti nebo únavy (a stane se to asi každému), měli bychom situaci hned napravit, vysvětlit a omluvit se.

Třetí jazyk lásky: Pozornost

Projevy: plně věnovaná pozornost, být spolu a tvořit společné vzpomínky, prožívat společné chvíle, láskyplný pohled z očí do očí, svěřování se se zážitky z mládí, vyprávění příběhů a rozhovory, společné výlety.

Pokud nenaplníte tento jazyk lásky a nestrávíte s dítětem dostatečné množství společného času a soustředěné pozornosti, dítě si možná nebude jisté, že ho máte rádi.

Chodíte s ním na hřiště? Hrajete si s ním? Berete ho na hokej? Jdete s dcerou do galerie, protože ji zajímá umění?

Tyhle děti po tom touží, touží s vámi prožívat společné chvíle a vytvářet zážitky, které si budou pamatovat celý život.  Je to pro ně znamení, že jsou pro vás důležití a jste s nimi rádi. Možná pak uslyšíte: ‚‚Tati, to bylo tak prima, jak jsi mě vzal na ryby a dvě hodiny jsme vedle sebe seděli.“ Dítě, které mluví tímto jazykem lásky, se cítí milované, když mu rodič věnuje plnou pozornost. Pokud pozornost nedostane, udělá cokoliv, aby ji přitáhlo a je to jen krůček ke zlobení, hněvu, agresi. Když vím, že potřebuji něco dělat v klidu a o samotě, vždycky si s dětmi předtím pár minut pohraji nebo jim věnuji plnou pozornost, poslouchám je a doplním jejich citovou nádrž.

Dar přítomnosti s dítětem je ale samozřejmě velmi časově náročný, a ne vždycky se nám do něj chce. Benefity ale budete sklízet dlouho a děti budou víc vyrovnané, šťastné a stabilní.

A pokud máte více dětí, měly by mít vaši výsostnou pozornost občas každý zvlášť. Rande s dítětem 1:1 dělá divy i s dětmi, jejichž primárním jazykem pozornost není. Plánujte si schůzky se svými dětmi stejně jako ty pracovní.

Čtvrtý jazyk lásky: Dárky

Projevy: přijímání dárků jako symbolu lásky, kterým vyjadřujeme city.

Většina dětí reaguje na dárky s nadšením a pozitivně. Pro některé je ale primárním jazykem lásky a poznáte to většinou tak, že reagují jinak než jiné děti, které mají z dárků radost. Berou dávání dárku jako velkou událost, užívají si rozbalování a komentují ho výskáním. Když dárek rozbalí většinou nešetří děkovnými slovy a obejmou člověka, který jim ho dal. Dárek často berou do rukou, dostane čestné místo v jejich pokoji anebo ho vystaví na viditelné místo. Často o něm vypráví před kamarády a rády se i pochlubí. Když se na dárek dívají nebo ho používají, připomíná jim, že jsou milované. Dárek je pro ně víc než hmotnou věcí, je pro ně důkazem lásky.

Dávání dárků těmto dětem by měly doprovázet ostatní 4 jazyky lásky. Dítě potřebuje mít pocit, že ho rodiče mají opravdu rádi a není to jen kupování jeho přízně nebo výměna za čas, který s ním rodiče netráví. Dárky za něco jsou podmíněné. Skutečný dar není odměnou za poskytnuté služby. Dárek nemusí být koupená věc, ale vždy by měl být podmíněný láskou. Může to být něco, co vyrobíte. Kámen, který přinesete dceři na kreslení nebo dáte synovi svou starou mikinu, kterou vždycky obdivoval a bude si připadat najednou dospělý. V žádném případě takové dítě nepotěší dárek, který bude náhražkou za pozornost, čas a vřelá slova. Pak i tyto děti můžou dárky odmítat a hodit je do kouta jako protest, že dárek nedoprovází další jazyky lásky.

Pozor! Tyto děti velmi těžce nesou, když se jim dárek ztratí nebo rozbije. Nebo ho slovně znevážíme: Neměla jsem ti ho dávat, když se teď tak chováš.

Pátý jazyk lásky: Skutky služby

Projevy: vyslyšení prosby o pomoc, pomáhání s úkoly, společné vaření oblíbených jídel, společné montování kola, pomoc při vytváření prezentace.

Poskytnout dítěti pomoc a vyhovět mu, pokud nás o něco požádá. Tím budeme plnit citové nádrže u dětí, jejichž jazyk Skutky a služby je jejich primární. Pomoc samozřejmě potěší každé dítě, ale pro dítě, které mluví tímto jazykem není zašití panenky něco, co mu zajistí další hraní, ale prosba volající po citovém naplnění. Úkolem rodiče není jen plnit přání dětí (mít k obědu Be-be sušenky nebude ono), ale měli bychom dělat to, co je pro dítě nejlepší. Pro děti byste měli dělat hlavně to, co nedokáží udělat samy. Nejprve sloužíme my dětem, ale když jsou připravené, měli bychom je láskyplně posunout k tomu, aby sloužily hlavně sobě a pak i druhým. Aby se proměnily ve zralé osobnosti, schopné prostřednictvím skutků služby dávat lásku druhým.

Co takové dítě ocení? Když jeho potřeby nebudete dávat na poslední kolej a budete se snažit mu vyhovět, jak nejdřív to půjde nebo láskyplně vysvětlit, že když to nejde.  Klasická reakce dítěte s tímto jazykem: ‚‚Jak poznáš, že tě má máma ráda?“ – Se vším mi pomáhá. Chci vytisknout obrázky, vytiskne je. Chci pověsit obrázek, sežene rámeček. Je tu prostě pro mě.

Také bychom měli být opatrní, abychom neučili děti, že mají pomáhat jen když z toho budou něco mít, ale z nesobeckého zájmu o druhé a z lásky. Krásným příkladem skutků služby je třeba narozeninová oslava u vás doma. Ne v dětském koutku nebo v restauraci. Doma, ať dítě ví, co to obnáší, když otevíráme s laskavou pohostinností domov druhým.

Pozor! Takovému dítěti nejvíc uškodíte, pokud na jeho potřeby odmítnete reagovat. Nebo možná rozbitou věž spravíte, ale s kritickými slovy a s pocitem, že vás to teď zdržuje. Dítě to pozná a vy ho opakovaným odmítáním zbavíte odvahy o věci žádat. Není to o tom vyhovět každé prosbě, ale být citlivý a uvědomovat si, že naše reakce naplní dítě láskou nebo se bude cítit zklamané. Láskyplná diplomacie je v tomto případě víc než na místě.

———————————————————————–

5 jazyků lásky jako 5 klíčů k srdci vašeho dítěte

Stručné představení všech jazyků máme za sebou a teď si možná říkáte, fajn, ale jaký je jazyk toho mého dítěte? Opravdu si nejsem jistá/jistý.

Co můžete udělat, když váháte nebo opravdu nevíte?

1. Všímejte si, jak dítě vyjadřuje, že vás má rádo. Jsou to slova uznání, jako: „Mami, ta rajská byla super“ nebo vás často objímá a hladí.
2. Všímejte si, jak dítě vyjadřuje lásku k druhým. Kreslí dárky paní učitelce a doma o tom nadšeně vypráví nebo rádo pomáhá mladšímu bráškovi s úkoly.
3. Dávejte pozor, o co vás dítě prosí. Dožaduje se dítě pozornosti nebo chce neustále slyšet váš názor na jeho práci?
4. Všímejte si, na co si dítě nejvíc stěžuje. Postěžuje si, že si s ním nehrajete jako dřív nebo že mu je líto, že už mu nemasírujete nohy jako když byl nemocný?
5. Dávejte dítěti na výběr z dvou možností. Chtěl bys jít se mnou radši do bazénu nebo spolu pojedeme koupit novou bundu?
6. Využijte 15týdenní experiment. Vyberte jeden z pěti jazyků a 14 dní ho vyjadřujte vůči dítěti. Pak si udělejte týdenní přestávku a dítěti věnujte z daného jazyka o trochu méně, ale stále co nejblíže výchozí situaci, od kdy jste začali daný jazyk zkoušet. Čili maličko se stáhněte. Pak si vyberte další jazyk a pokračujte stejně. Začne něco chtít víc nebo si stěžovat, že se mu toho nedostává? Pozorujte reakce dítěte a toho, čeho se dožaduje a v čem bylo spokojené. Budou to pro vás cenná vodítka.

Doba, kdy jazyk asi nejsnadněji zjistíte je mezi 5-10 lety. V době dospívání se začíná pomalu vkrádat zrádná manipulace a odhalit pravý jazyk není nejjednodušší. Adolescenti moc dobře umí zkoušet taktiku pokusu a omylu a když budou něco chtít, půjdou vám na ruku. Prostě poznají, co na vás platí. Stejně tak mohou hrát nadšení, když chtějí něčeho dosáhnout.

Objevování jazyka lásky někdy představuje delší proces. I když primární jazyk dítěte najdete, nikdy nezapomínejte na ostatní čtyři. Stejně tak naučte dítě přijímat lásku všemi pěti jazyky. Ocení to později samo, až bude v partnerských a rodičovských vztazích.

Znát hlavní jazyk lásky dítěte je rychlý lék, kterým doplníte citovou nádrž dítěte a dostanete ho opět do pohody a klidu.

Pojďte prozkoumat z pohledu jazyků lásky nejen vaše děti, ale i to malé dítě uvnitř vás. Zodpovědět si otázky, zda vám rodiče plnili vaši citovou nádrž lásky a jak si ji můžete plnit ve svém současném životě. Jazykem lásky totiž nemusíte mluvit jen k vašim dětem a k partnerovi, ale i sami k sobě.

Skrze vaše dítě si možná uvědomíte, co potřebujete právě vy.