Jsou už dnes Foglarovy výchovné principy tabu?

Nemyslím si.

Nedávno jsem četla článek o tom, že dnešní mladé už Foglar netáhne. „Dnes už trochu zastaral jazykem a rychlostí děje. Zkoušel jsem číst Foglara dětem na táboře a už to není ta knížka, u které dokážu udržet celý tábor. Dnešní děti myslí rychleji a mají kratší dobu, kdy udrží pozornost.“ říká Vojtěch Matocha, autor úspěšného románu Prašina a skautský vedoucí.

Doma máme Prašinu moc rádi, ale můj desetiletý syn miluje i Jaroslava Foglara. Četl od něj už všechno. Ano, Foglar je pomalejší, na jazyk se možná také hůře zvyká, ale základní životní principy tam prostě jsou. Kamarádství, dobrodružství, příroda a spravedlnost. A to mi přijde zvlášť v téhle době skvělé – připomínat si ty možná nejvíc základní lidské životní principy, které se v této době leckdy pomalu vytrácejí.

Cením si na Foglarovi, a vůbec na skautském hnutí, že se snaží podporovat to, co už není v dnešní době přirozené a samozřejmostí. Jak se o Foglarovi vyjádřil Rudolf Kohoutek: „Systematicky a plánovitě ovlivňoval skupinové chování. Pomocí silných zážitků, radosti, pohybového vyžití a zodpovědnosti dokázal redukovat agresivitu a předcházet problémovému chování. Vyzdvihuje i pevný řád při plnění Modrého života a důraz na slušnou mluvu…“

Morální hodnoty, kamarádství tváří v tvář a sepětí s přírodou. Zažít trochu nepohodlí a prozkoumat svoji odvahu. Dobrodružství a kouzla rituálů.

Protiklad dnešním hejtům, drsné komunikaci a kamarádství po chatu. Největší trest, když má jít dítě ven pryč od počítače. Nechci generalizovat, ale občas je těžké dostat děti mimo kroužky ven do přírody nebo na delší výlet. To bude nuda, málo podnětů, pomalost, která ubíjí. Moje děti PC hry milují, udržují se v kontaktu s kamarády i prostřednictvím chatu, ale snažíme se hlavně o rovnováhu a vyvážení i těchto aktivit jinde.

Byli jsme o víkendu na prohlídce Muzea Jaroslava Foglara v Ledči nad Sázavou. Malé muzeum na hradě, kde se v 8 místnostech nachází kouzelná expozice o životě Jaroslava Foglara, o skautingu, o táborech a jeho kouzelných Stínadlech. V muzeu je možnost vyfotit se s Rychlými šípy v životní velikosti, podívat se na kompletní tábor a klubovnu Hochů od Bobří řeky a na neuvěřitelnou sbírku ježků v kleci.

A na mě dýchla nostalgie a cítila jsem vděčnost. Tohle je to, co by děti měly zažít a je krásné, když i v tomhle technickém on-line světě to můžou prožívat. A že i někdo jiný než pouze rodiče, děti vedek přirozeným lidským principům a zásadám.

Jsem vděčná, že syn chodí do skauta. Že má tátu, který skautské tábory dlouho vedl a že okusí i tuhle část života. A má to na něj velký vliv. Sám mi včera řekl: „Od té doby, co chodím do skauta vnímám přírodu a kamarádství úplně jinak.“ Až mě zamrazilo.

Jak se můžeme i dnes inspirovat výchovným přístupem Jaroslava Foglara?

Jaroslav Foglar měl na výchovu mladých lidí velmi specifický a inspirativní pohled. Ač jeho metody, vycházející ze skautingu a Setonovy ideologie, byly formulovány dávno ve 20. století, stále nabízejí cenné lekce, které mohou rodiče aplikovat i v dnešní době.

A jaké jsou klíčové pilíře jeho výchovné strategie, které nám mohou být inspirací? Ráda bych vám popsala základní výchovné aspekty Foglarova přístupu a zároveň k nim nabídla i otázky pro vás nebo vaše děti k tématu a k zamyšlení.

1. Důraz na kolektiv: Foglar považoval skupinu, tým, nebo „družinu“ za základní jednotku, v níž se děti a mladí lidé učí spolupracovat, respektovat jeden druhého a společně překonávat výzvy. V dnešní době, kdy individualismus často převládá, může být tento důraz na kolektivního ducha cenný pro rozvoj sociálních dovedností a pocitu sounáležitosti./ Jakou roli máš ve škole/na kroužku? Jaká role ti vyhovuje? Co můžeš udělat pro to, abychom dobře spolupracovali jako rodina / jako tým ve škole, na kroužku? Proč si myslíš, že je důležité, aby se v týmu cítili všichni dobře? Co spojuje kolektiv? Co ti v kolektivu vadí?
2. Příroda jako učebna: Foglar velmi často využíval přírodu jako prostředí pro výchovu a vzdělávání. Aktivity v přírodě rozvíjejí respekt k životnímu prostředí, učí děti zvládat různé fyzické a mentální výzvy a podporují zdravý životní styl. Pobyt v přírodě také stimuluje zvědavost a podporuje vědecké myšlení. /Co zajímavého se můžeš naučit v přírodě? Kolik času trávíš venku? Kdo je tvůj průvodce přírodou? Má dítě kolem sebe někoho, kdo ho může seznámit s tím, co nám vše příroda nabízí a co v ní lze dělat? Přespalo někdy vaše dítě venku pod stanem?
3. Příběhy a storytelling: Foglar byl mistrem vyprávění příběhů, které byly nejen zábavné, ale i poučné. Příběhy mohou sloužit jako mocný nástroj k předání hodnot, jako jsou čestnost, odvaha, loajalita a spravedlnost. Vyprávění příběhů může být výborný způsob, jak u dětí podporovat empatii a morální rozvoj. / Jaké příběhy děti znají z vašeho života? Vyprávíte jim o svém světě? Jaké knihy byste jim doporučili, aby se mohly ztotožnit s hlavním hrdinou? Která postava z knihy/příběhů je ti nejbližší a proč? Který příběh bys chtěl/a znovu slyšet a proč? Můžeš si vzpomenout na nějaký příběh, který tě něco naučil? Co jsi se naučil/a?
4. Osobní příklad: Foglar kladl velký důraz na osobní příklad vedoucích. Přesvědčení, že výchovné metody musí být především „žité“, nejen „poučované“, je stále aktuální. Dospělí by měli dětem předvádět hodnoty a chování, které od nich očekávají./ Děti v dnešní době by měly mít kolem sebe napodobitelné vzory, které chtějí následovat a váží si jich./ Máš v okolí někoho, koho si vážíš? Jako kdo bys chtěl být, až budeš velký/velká? Čeho si nejvíc vážíš na svém rodiči/učiteli/vedoucím/kamarádovi?
5. Hry a soutěže: Hry byly pro Foglara klíčovým nástrojem výchovy. Nejenže jsou zdrojem radosti a zábavy, ale také učí děti týmové práci, strategickému myšlení a řešení problémů. Velký význam u Foglara hrály dlouhodobé hry, které vrcholily na letním táboře. / Jaké hry bys chtěl/a vyzkoušet a proč? Jaké dovednosti si myslíš, že se naučíš během hraní týmových her? Jaké emoce cítíš, když vyhraješ nebo prohraješ? Jak se s těmito emocemi vypořádáváš? Co je podle tebe důležité, když hraješ hru nebo soutěžíš s ostatními?
6. Samostatnost a odpovědnost: Foglar podporoval ideu, že děti by měly být vedeny k samostatnosti a odpovědnosti za své činy. To zahrnuje povzbuzování k samostatnému rozhodování a zvládání následků svých rozhodnutí. Děti na táborech byly bez elektřiny, samy si vařily, staraly se o oheň, v noci hlídkovaly./ Mají vaše děti dostatek samostatnosti? Dělají samy věci, na které už mentálně a fyzicky mají? Co za ně děláte a už byste nemuseli? Zeptejte se dítěte, jakou věc už by rádo dělalo ve svém životě samo.

Jaroslav Foglar představil model výchovy, který je nadčasový ve svém důrazu na charakter, spolupráci a aktivní učení.

Pokud by však i přesto pro vás byl odkaz Jaroslava Foglara už historií a muzeem nemoderních názorů:-), doporučuji se alespoň vydat na překrásnou procházku z Ledče nad Sázavou do okolí. Projít se kolem řeky, načerpat atmosféru Sluneční zátoky, kde Foglar uskutečnil svůj první tábor se svým oddílem Pražská dvojka (nejstarším skautským oddílem v Čechách) v roce 1925. Pokračovat ke Stvořidlům, kde si v kempu můžete dát něco dobrého a dojít až do Smrčné, odkud se vrátíte vlakem zpátky. Nádherná příroda, les a řeka.

Pole působnosti Foglara, které vás možná vybídne samo od sebe k většímu klidu a zamyšlením se nad současnými hodnotami.

„Les je nejlepší kniha, každý den se v něm dá přečíst něco nového.“

Jaroslav Foglar